Jdi na obsah Jdi na menu

CESTIČKOU DO ŠKOLY

5. 4. 2023

Do práce chodím ráda pěšky. Jednak se vyhnu ráno kolonám aut a jednak si užiju hezkou procházku parkem. Akorát v jednom místě je tam taková řekněme nešikovná křižovatka. Co křižovatka, rozlehlá kostrbatá mrcha z dlažebních kostek to je, a když bylo v zimě „pomrzlo“, hodila jsem tam (ne)pěknou čuňu.  Navíc do ní z levé strany ústí hned dvě ulice (tedy do té křižovatky, nikoliv do mojí držtičky), jeden musí mít pomalu schopnosti soví hlavy a umět se otočit jako letištní radar, aby se ubezpečil, že nic nejede.

A tak mě dost udivilo, když jsem tam jednou potkala malého školáka. Drobný hošík s obřím školním batohem poctivě čekal, až přejedou všechna auta, aby mohl přejít. Široko daleko žádný dospělý doprovod, byl úplně sám.

Užasla jsem. Mohl chodit tak do první, maximálně do druhé třídy (víc určitě ne, takový drobek), a už si to tady špacíruje v nepřehledné křižovatce přes rušný provoz do školy sám a evidentně to v pohodě zvládá.

Nedalo mi to a oslovila jsem ho. Říkala jsem si, určitě ho i taková pochvala povzbudí a bude se cítit náležitě dospěle. Medovým hláskem, jakým se mluví na malé děti, jsem pronesla: „Téééda! Ty už umíš chodit do školy sám? No to jsi ale šikovný!“

Nedůvěřivě po mně hodil očkem plným otazníků a zabručel: „Hmm..“

Nedala jsem se odradit (jeho zdánlivá  neochota musela natuty znamenat stoprocentní plachost a nesmělost, to já poznám!) a melodicky pokračovala: „A do které třídy už chodíš?“

Změřil si mě pohledem, jestli jsem se náhodou nekřápla do hlavy, a suše odvětil: „Do páté.“

A v mžiku přeběhl po uvolněné silnici na druhou stranu a já si jenom představovala, že v animovaném filmu by se za ním zvedla obří oblaka prachu.

 

Od té doby, vždycky když tudy procházím, potkávám v těch místech svoje oči, které mi tehdy vypadly z důlků. Ještě pořád tam jsou!

 

Z toho plyne, přátelé, že to, co vidíme, si ne vždy správně vyložíme. Věci můžou být nakonec jinačí, než jak vypadají J Co se jeví jako malé, může být nakonec dosti veliké (třeba jako moje ostuda).

 

A na závěr malá kvízová otázka:

Jakou značku měla aktovka malého velkého kluka?

Pchááá, to neuhodnete! Já si to totiž taky nepamatuju!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář